Tipy na výlety

SPORT, ZÁBAVA:

Cyklovýlety – http://www.krasnecechy.cz/stredni-cechy-jih

Aquapark Příbram – 32 km, vnitřní plavecký bazén s rozměry 25m x 14,5m a s hloubkou od 140 do 160 cm. Má 6 plaveckých drah. Vnitřní dětský bazén má rozměry 12,5m x 6,5m a hloubka pozvolna klesá až do 90 cm. Venkovní bazén s osmi plaveckými drahami je otevřený pouze sezónně od května do září. Má rozměry 50m x 25m a je hluboký od 140 do 180cm. Plavecký a dětský bazén s chrličem vody, bazénky s vířivkami, dětské brouzdaliště, dva tobogány a nově zmodernizovanou saunu a parní lázně.

Plavecký bazén Benešov – 35 km, krytý plavecký bazén Benešov nabízí 50 m bazén, skluzavku, solárium, fitness, občerstvení

Vojenská zotavovna Měřín – 27 km,  aquacentrum je součástí Vojenské zotavovny Měřín.  V areálu je též k dispozici sauna, masáže, solarium,tělocvična, tenisové kurty,squash, golfový trenažér. Aquacentrum je přístupné nejen hotelovým klientům, ale také široké veřejnosti. Naleznete zde 25 m dlouhý,vyhřívaný bazén, tobogán, whirlpool pro deset osob, bazének s masážními proudy a vodopády, protiproud a dětské brouzdaliště.

Koupání v létě u vody – Nová a Stará Živohošť – 20 km, rekreační středisko, Cholín – 10 km, klidný kemp, příjemné koupání ve Vltavě, Oboz – 7 km, rekreační středisko, Častoboř – 9 km, rekreační středisko, koupání u břehu Vltavy, Lom Příčovy – 2 km, Lom Solopysky– 4 km

Ski areál Monínec – 20 km, Velká sjezdovka o délce 1,2 km je pravidelně upravovaná dvěma rolbami. Čtyřsedačková lanovka s přepravní kapacitou 2400 osob za hodinu je v provozu v zimě i v létě. V horní části této sjezdovky zvyšuje komfort lyžování 600 m dlouhá dvoukotva. Celý svah je zasněžován a osvětlen pro večerní lyžování. Hotelová sjezdovka s vlekem poma dlouhá 170 m je určena především méně zdatným lyžařům a dětem. Školní sjezdovka s 93 m pohyblivým kobercem je určená pro výuku dospělých i dětí lyžařskou školou MARO (www.sportmoninec.cz). Důležitou součástí areálu je moderní půjčovna, servis a prodejna sportovních doplňků. Svah pro tubing je vyhrazen vedle parkoviště v dolní části areálu. Parkování v areálu je ZDARMA a parkoviště s kapacitou 550 míst je přímo u nástupu na lanovku.

Ski Kvasejovice – 15 km, to je lyžování v 1000 let staré vesnici a  pro rodinné lyžování za české ceny. Jedná se o druhý největší lyžařský areál ve Středočeském kraji s 600 m dlouhou červenou sjezdovkou. Areál je vhodný jak pro děti, tak i rekreační lyžaře a školáky a snad i pro náročnější. Začátečníci se mohou zdokonalit v lyžařské škole, jež je určena hlavně pro děti.

TEP faktor – 16 km, TEP faktor představuje netradiční atraktivitu umístěnou v bývalém brownfieldu (objekt původní bramborárny) v Chotilsku. Jedná se o hru inspirovanou pevností Boyard. Celý objekt sestává z několika stanovišť s překážkami prověřujícími fyzickou kondici, logiku, zručnost a trpělivost.  

Adventure golf Počepice – 13 km, nabízí 18 Adventure golfových drah

Bowling Sedlčany – 3 km

Kino a divadlo Sedlčany – 3 km

Zážitkový park Zeměráj Kovářov – 27 km, přírodní zážitkový park, hry, hlavolamy, dobrodružné úkoly, podporující kreativitu, pozornost, zručnost, obratnost, rovnováhu, schopnost měnit zažité stereotypy

Pohádková země v Pičíně – 36 km, dům a zahrada inspirované pohádkovými postavami z knih Vítězslavy Klimtové se nachází v Pičíně a láká především rodiny s dětmi a školní exkurze. Otevřeno je každý den.

Golf park Slapy svatý Jan – 25 km, jedná se o 18 jamkové golfové hřiště, které patří mezi nejoblíbenější golfové areály v ČR (opakované umístění v první desítce nejoblíbenějších golfových hřišť). Součástí areálu je i multifunkční budova „Pavilon Slunce“ se zázemím nejen pro golfisty, dále nabízí také wellness, fitness, rehabilitace, masáže, a dvě multimediální konferenční místnosti. Nachází se zde i restaurace s domácí kuchyní.

Centrum ochrany fauny ČR Hrachov – 12 km, areál záchranné stanice

Dopravní hřiště Štětkovice – 13 km, zde si mohou návštěvníci zapůjčit elektrodžíp, šlapací traktor nebo koloběžku

Lanový park Slapy – 25 km, byl vybudován v roce 2009 v kaňonu nad potokem, který se vlévá do zátoky přehradní nádrže Slapy na úpatí Živohošťského mostu (silnice č. 114). V parku je možné zdolat tři různé trasy dle náročnosti, pro děti je připraveno lanové bludiště a junior park. Otevřeno je od dubna do října o víkendech a ve svátky, v létě pak denně.

Lodní doprava Orlík – 56 km

Lodní doprava Slapy – 25 km

Minipivovar a muzeum Vítek z Prčice – 17 km,  pivovar je součástí areálu, který je celý zaměřen na slavný rod Vítkovců a jejich historii. Můžeme zde navštívit muzeum Vítkovců, seznámite se s výrobou piva a vína z dob dávno minulých

Štola Josef – 11 km, Štola Josef je bývalá průzkumná štola, jejíž ražba začala v roce 1981 v souvislosti s geologickým průzkumem zlatonosných ložisek. Štola se nachází mezi obcemi Čelina a Smilovice u Slapské přehrady. Jedná se o rozsáhlé podzemní dílo s celkovou délkou chodeb téměř 8 km, které bylo využíváno nejen při zjišťování geologických poměrů v oblasti a odběru vzorků, ale sloužilo též jako přístup do podzemí při poloprovozní těžbě zlata v letech 1989-1991. Od roku 2005 slouží štola ČVUT pro vzdělávací a výzkumné účely.

Krčínova tvrz – 6 km, přístupná po dohodě s majitelem. V budoucnu by měl být objekt přístupný široké veřejnosti a sloužit jako Krčínovo muzeum.

Hvězdárna Sedlčany – 3 km, observatoř na Cihelném vrchu u Sedlčan je klasickou ukázkou malé lidové hvězdárny, jaké svého času vznikaly bezmála jak příslovečné houby po dešti. Oficiálně se jmenuje Lidová hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany.

 

ROZHLEDNY:

Drahoušek u Osečan – 8 km, je nová rozhledna (otevřena v roce 2004) na kopci stejného jména o nadmořské výšce 501 metrů. Jedná se o válcovou betonovou věž, s dřevěným schodištěm na vnější straně a širokým ochozem ve výšce 32 metrů nad zemí. Seshora je nádherný kruhový výhled na krajinu středního Povltaví. Spatřit můžete blízké Sedlčany, Blaník, Vysoký Chlumec a za dobré viditelnosti např. i různé pražské věže.

Kuníček u Petrovic – 21 km, se nachází poblíž vesničky Kuníček v jižním svahu vrchu Hodětín nedaleko obce Petrovice. Tato rozhledna je postavena ze dvou částí. Dole je kamenná posada ze které vedou dvě schodiště. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 36 metrů. Rozhledna byla postavena v roce 2003 jako telekomunikační věž s rozhlednou a anténním systémem. Z rozhledny je krásný výhled na Českou Sibiř, Brdy i Šumavu. Místo je dobře přístupné z obce Kuníček na přírodní parkoviště asi 500m od rozhledny.

Langova rozhledna Onen Svět – 32 km, dřevěna rozhledna se nachází v těsném sousedství turistické chaty Onen svět na západní straně hřebene jehož nejvyšším bodem je nedaleký vrch Hrby s nadmořskou výškou 627 m. Stavba je vysoká 15 m, má čtyři patra a nejvyšší vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 m. Z rozhledny je dobrý výhled na sever, jih a západ. Dobře viditelný je např. zámek Orlík, Orlická přehrada, pás pohoří Brdy, Temelín nebo Šumava, za výjimečně dobrého počasí je viditetelná severní část Alp. K rozhledně je možné vyjet autem k dispozici jsou zde 3 parkoviště. Rozhledna je hned vedle parkoviště.

Veselý vrch u Mokrska – 13 km, rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska (489 m) je 42 metrů vysoká ocelová  telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 metrů. Vidět můžeme České středohoří, Brdy, Vltavské údolí s vodní nádrží Slapy i alpské štíty, Krkonoše nebo vrchol Kleť a Šumava.

 

HRADY, ZÁMKY, ZŘÍCENINY:

Zámek Radíč – 5 km, zážitkové prohlídky zámku všemi smysly spojené s proměnami dětí v princezny a rytíře, to můžete zažít na zámku Radíč, nedaleko Sedlčan. Barokní zámek je přímo ideálním místem pro rodinný výlet s dětmi, které se zde nebudou ani chvilku nudit.

Zámek Červený hrádek – 6,5 km, nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan (1 km jihovýchodně od Sedlčan, původně vodní tvrz) vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra. Veřejnosti je v současnosti přístupný pouze zámecký park – nádherně udržovaný a zajímavý.

Zámek Vrchotovy Janovice – 15 km, v autentickém prostředí bývalé vodní tvrze ve Vrchotových Janovicích, na dnešním zámku, najdete stálé expozice Národního muzea v Praze, které jsou lákadlem mnoha návštěvníků z celé České republiky.

Zámek Konopiště – 35 km, současnou podobu dostal zámek na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d’Este, následník rakouského trůnu. Vypravte se na půvabné místo nedaleko Prahy, kde žil tento vášnivý lovec.

Zámek Dobříš – 25 km, malebný rokokový zámek. Současná podoba zámku pochází z let 1745-1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel František Mannsfeld. Současně se zámkem byla upravena také francouzská zahrada, která patří mezi nejkrásnější zahrady v Čechách a navozuje atmosféru vídeňského Schönbrunnu. Je doplněna řadou sochařských děl od Ignáce Františka Platzera. Dominantou francouzského parku je kulturní památka – fontána Napájení Heliových koní. V roce 1998 byl zámek spolu s parkem vrácen do soukromého vlastnictví. Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska. Zámek včetně francouzského parku je otevřen celoročně a za podívání určitě stojí i rozlehlý Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Návštěvu můžeme zakončit v přilehlé zámecké restauraci nebo se můžeme ubytovat přímo na zámku, kde romantické ubytování nabízí hotel Garni.

Svatá hora – 32 km, je barokní areál u Příbrami. Už počátkem šestnáctého století tam stála kaple, jejíž zdi jsou dodnes součástí svatyně baziliky. V období mezi roky 1658 a 1709 vznikal areál s ambity, kaplemi a bránami kolem chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Kaple které se roku 1647 ujali jezuité a přebudovali ji na svatyni, je jednou z nejcennějších staveb českého raného baroka. V bazilice je umístěn stříbrný oltář vyrobený z příbramského stříbra. Prohlídka zahrnuje prohlídku ambitů a kaplí, Svatohorských schodů, krápníkové kaple svaté Máří Magdalény, prochází kolem křížové cesty a studánky na Svatohorské náměstí, je ukončena v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Součástí je také prohlídka Svatohorského poutního muzea. Svatá Hora je slavné poutní místo a je významným centrem mariánského kultu v Evropě. Byla prohlášena národní kulturní památkou.

Vrškamýk – 19 km, zřícenina hradu na úzkém hřebenovitém výběžku, známá jako Vrškamýk stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Kozí hřbet – 7 km, poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako „zámek pustý“. Na hrad, který je na skalnatém hřbetu, je možné dojít z Radíče po modré turistické asi 5,5 km. Většina cesty vede lesem kolem potoka Mastníku.
Skanzen Vysoký Chlumec – 9 km, do tohoto muzejního zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly. Sběrnou oblast muzea tvoří především bývalý okres Příbram, s hlavním zaměřením na Sedlčansko.
Větrný mlýn u Příčov – 2 km, jeden z nejkrásnějších, nejstarších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen v Čechách, ale i v Evropě kdysi pracoval nedaleko obce Příčovy na Sedlčansku. Mlýnu se původně říkávalo Na Chlumkách či zkráceně Chlumky – podle zalesněných vršků, které s přilehlými bažinatými loukami zvanými Tůně měly špatnou pověst: o půlnoci se tu údajně valil strašidelný ohnivý sud a běda každému, kdo se mu připletl do cesty! Rozlehlé malebné ruiny bývalého „větrníku“ právem vzbuzují obdiv. Podle údajů v encyklopedické publikaci Martina Janošky Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 2003 je mohutné zdivo (na severovýchodní straně objektu zcela zřícené) vysoké deset metrů, síla při zemi dosahuje 1,2 metru a vnější průměr úctyhodných 13,5 metru.

 

MUZEA:

Muzeum Sedlčany – 3 km, založení muzea v Sedlčanech úzce souvisí s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v polovině devadesátých let 19. století. Najdete zde expozice na témata pravěk, středověk, Jakub Krčín, cechovní místnost, novověk, národopis a Sukova síň.

Hornické muzeum Příbram – 34 km, Hornické muzeum Příbram založené v roce 1886 je největším hornickým muzeem v České republice. Nabízí ke shlédnutí více než 40 stálých expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě na Březových Horách.

Muzeum Váchův špejchar – 14 km, Váchův špejchar je zrekonstruovaná barokní sýpka, která dnes slouží jako muzeum, galerie, koncertní síň atd. V prostorách špejcharu je nainstalovaná expozice se zaměřením na obtížný život ve Středním Povltaví

Muzeum Zlata – 17 km, muzeum se nachází v historické budově tzv. Mincovny z 15. století na náměstí Jiřího z Poděbrad, někdejším sídle perkmistrovského úřadu v královském horním městě na březích zlatonosné říčky Kocáby. Expozice přibližují historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob až do 20. století, dějiny města, místní řemesla a průmysl či historii mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. Muzeum zlata Nový Knín také funguje jako informační středisko. Najdete zde propagační materiály z celého regionu BRDY–VLTAVA, informace o ubytování a stravování.

Muzeum balónového létání Prostřední Lhota – 16 km, muzeum v Chotilsku vzniklo rekonstrukcí bývalých hospodářských budov na návsi obce. Expozice představují historii středního Povltaví, balonového létání a osobnost místního rodáka prof. Františka Drtiny.

Křížovnický špýchar – 14 km, v opraveném cenném barokním špýcharu z druhé poloviny 18. století je instalována expozice – Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. Expozice obsahuje zemědělské stroje, nářadí, předměty spojené s denním životem rolníka, dále interiér lidového obydlí, vesnické hospody a rovněž tak předměty spojené s řemeslnou a domáckou výrobou na vesnici.

 

NAUČNÉ STEZKY:

K Hradu Zvěřinci – Naučná stezka vede z osady Zadní Boudy u obce Jesenice na Sedlčansku k pozůstatkům středověkého hradu Zvěřinec na nedalekém kopci. Stezka seznamuje s pověstmi o hradu, jeho historií a s pobytem básníka a prozaika Karla Hynka Máchy, jehož předkové pocházeli z okolního kraje a který má na hradě Zvěřinci i pamětní desku. Stezka není příliš náročná, i když převážnou část trasy stoupá. Vede po lesních cestách a pěšinách. Nemá vlastní značení, vede po červené a žluté turistické značce, v závěrečném úseku pak po červené významové značce. Informační panely jsou vícejazyčné, kromě českého textu na nich naleznete i stručnější shrnutí v angličtině. Délka trasy 1 km.

Naučná stezka Oppidum Hrazany – Keltové si na ostrohu nad Vltavou okolo poloviny druhého století před naším letopočtem začali stavět oppidum. Později ještě došlo k rozšíření, takže oppidum nakonec zaujímalo plochu 39 ha. Obvodové opevnění bylo stavěno ve dvou fázích, starší byla zničena velkým požárem. Brány v opevnění měly charakteristická klešťová zakončení. Oppidum bylo opuštěno mezi léty 30. až 20. před naším letopočtem, k nějakým bojům mezi Kelty a Germány, kteří tehdy přicházeli na naše území, zde nedošlo. Délka trasy 3,4 km.

Kolem Vrškamýku – Naučná stezka prochází upraveným areálem kolem zříceniny královského přemyslovského hradu Kamýk (Vrškamýk) nedaleko obce Kamýk nad Vltavou. Seznamuje s historií hradu a jeho jednotlivými součástmi, historií českých zemí v době jeho založení a jeho zakladateli. Okolní areál dále nabízí např. středověké dětské hřiště nebo vyhlídkovou věž. Trasa vede většinou po vozové cestě nebo pěšinami. Není značena, ale čas od času potkáváme jednoduché cedulky „Směr prohlídky“. Vstup do oploceného areálu je symbolicky zpoplatněn.  Po prohlídce pak obcházíme hrad a lesem se vracíme zpět k pokladně areálu. Délka trasy 1 km.

Opata Zavorala – Výchozím bodem je místní část obce Chotilsko – Stará Živohošť a stezka končí v Hrazanech. Nová naučná stezka navazuje na naučnou stezku Prof. Františka Drtiny ve Staré Živohošti a pokračuje přes řeku na Novou Živohošť a okolo zříceniny hradu Ostromeč po hřebenu až k vyhlídce opata Zavorala. Navazuje tím na naučnou stezku Keltů, která dovede návštěvníky až k hotelu Hrazany. Délka trasy 2,1 km.

Petrovicko – krajem kamenů – Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km. Během cesty Vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí. Petrovicko představuje soubor mimořádných hodnot, a to z hlediska krajinářského, historického, památkářského, geologického, botanického i zoologického. Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský žulový pluton, který vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Na okrajích plutonu se dotykem s hloubkovými vyvřelinami vytvořil metamorfovaný sedlčansko-krásnohorský ostrov z rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na četných místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a jiné vzácné rostliny. Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století. osobitý ráz krajiny je dán kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad.

Po Stopách Sidonie nádherné – Naučná stezka spojuje obec Olbramovice s městysem Vrchotovy Janovice. Seznamuje s životem baronky Sidonie Nádherné z Borutína (1885–1950), poslední šlechtické majitelky zámku Vrchotovy Janovice, s významnými osobnostmi, s nimiž se přátelila, a s historií a přírodou zdejšího regionu. Nejzajímavějším cílem je bezpochyby zámek ve Vrchotových Janovicích, obklopený rozsáhlým přírodně krajinářským parkem. Naučná stezka vede po místních tradičních cestách, které byly v případě zániku znovu obnoveny. Délka trasy 8 km.

Prof.PhDr. Františka Drtiny – Výchozím bodem je místní část obce Chotilsko-Kobylníky a stezka končí ve Staré Živohošti u kostela. Stezka byla vybudována na počest prof. PhDr. Františka Drtiny, rodáka z Hněvšína, připomíná plaveckou a rybářskou historii a místa již zaniklá, přibližuje svět hmyzu lesních porostů, hub, živočichů Středního Povltaví i tradici ovocnářství. Mapuje také historii řádu křižovníků s červenou hvězdou. Délka trasy 8 km.

Vymyšlenská pěšina – Výchozím bodem je místní část obce Chotilsko-Kobylníky a stezka končí v Mokrsku pod rozhlednou na Veselém vrchu. Stezka prochází přírodní rezervací a připomíná i historii vorařství a těžby zlata. Délka trasy 4 km.

Zlaté psí hory – Výchozím bodem je místní část obce Borotice-Čelina, u štoly Josef. Stezka prochází atraktivním územím kolem rozhledny Mokrsko a vrací se přírodní rezervací Vymyšlenská pěšina zpět ke štole Josef. Délka trasy 5 km.

Stezka Drbákov Albertovy skály – Na části území jsou přirozené porosty listnatých dřevin. Převládá dub zimní, habr obecný, javory a jeřáb obecný. Borovice lesní je původní ve skalách, dokáže se uchytit i v malých trhlinách, často upoutá svým pokřiveným kmenem. Smrk a modřín jsou zde nepůvodní. Vyskytují se zde velmi staré tisy, které tvoří košaté stromy. Níže na svazích je druhá, keřovitá forma. Tis červený je velmi dlouhověká dřevina, může růst i přes 1000 let. Dřevo bylo velmi žádané pro svou tvrdost a pružnost. Geologický podklad tvoří sopečné horniny jílovského pásma. Při horotvorných pochodech byly stlačeny a přeměněny, dnes vypadají jako břidlice. Na Bílé skále je proráží mocná žíla biotitické žuly. Z rozmanitých původních vyvřelin vznikly zvětráváním půdy různého chemického složení. Na protějším břehu je zlatonosný revír Psí hory. Ukrývá u nás vůbec největší zásoby zlata. Jeho získávání by však znamenalo devastaci celé zdejší krajiny. Délka trasy je 7.3 km.

Naučná stezka Svatojánské proudy – Výchozím bodem jsou Třebenice pod Slapskou přehradou a stezka končí ve Štěchovicích. Tato stezka je vhodná pouze pro pěší turistiku a prochází atraktivním skalnatým územím kolem řeky Vltavy. V rámci renovace v roce 2013 byla doplněna o herní prvky a odpočívadla. Délka trasy 8,5 km.

Sukova pěší stezka – Sedlčany považoval Josef Suk za svůj druhý domov. V hostinci U Zlaté koruny absolvoval v osmi letech své první veřejné vystoupení. V sousední budově se dnes nalézá městské muzeum, kde mají v Sukově síni mimo jiných zajímavostí a památek dokonce vystaveny housličky, na něž Suk jako malý hrál! Skladatelovo jméno nese také jedno sedlčanské náměstí, každoroční pochod, známý hudební festival s bohatou tradicí i zdejší kulturní dům, v jehož foyer visí Sukův bronzový reliéf od Břetislava Bendy a před budovou stojí busta z dílny Václava Bejčka. Větších poct se žádné jiné osobnosti na Sedlčansku nikdy nedostalo – tak moc si tu Suka oblíbili a váží si jej nejen jako skladatele a hudebníka, ale také jako člověka, který se do srdcí svých současníků zapsal i svým charismatem. „Jsem zde opravdu živ, jenom zde jsem tvořil. Cesta z Křečovic do Sedlčan, cesta ze Sedlčan k Svatému Jánu by mohla mnoho vyprávět, jak povstávalo a jak vyrůstalo moje dílo,“ svěřil se virtuos na sklonku svého života. Však také onu cestu turisté už ve 30. letech minulého století řádně vyznačili a nazvali Sukovou. Ze Sedlčan vás zavede buď severně podél potoka Mastníka přes Paseky a Zhorný do Křečovic, nebo jižně na Pořešice, Bláhovu Lhotu, Krašovice až k rozhledně na Onom Světě.

Pochod Praha-Prčice – Pochod Praha-Prčice je nejznámější organizovaný turistický a dálkový pochod v České republice.. Na jeho založení v roce 1966 se podíleli Jiří Dvořák, hlavní redaktor časopisu Turista, a Ing. Karel Kulle, a místním rodákem a sportovním propagátorem Stanislavem Ratajem. Trasu údajně inspirovala paní Běla Dvořáková, která zakladatelům pochodu, marně hledajícím atraktivní cíl ve vzdálenosti kolem 70 kilometrů od Prahy, aby se trasa dala ujít za denního světla, řekla: „Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic!“ Pochod se obvykle koná v polovině května.